Úterý, 14. září
Vzhůru na výlet
Vstáváme dříve, čeká nás totiž výlet na čtyřkolkách do beduínské vesnice. Slunce svítí už kolem 7.15 docela vysoko, je naprosto modrá obloha. Čeká nás horký den po úmorné noci, kdy jsem zase pacifikovali arogantní sousedy ze spřátelené země. K tomu ale později.
Teď už míříme na snídani, protože máme na své průvodce čekat v 8.10 u recepce. Vyzvedává nás náš známý z letiště Ahmed. Podaří se mi zjistit, jak je možné, že mluví tak dobře česky. Jeho táta žil pět let v Čechách. Když se Ahmed rozhodoval, jaký jazyk studovat, doporučil mu češtinu. Dle jeho názoru jsou Češi sympatičtější než jiné národy, které poznal. A proto Ahmed absolvoval bakalářské studium českého jazyka v Káhiře a začal pracovat v cestovním ruchu. Udělalo mi to radost.
Čtyřkolky
Minibus nás od Aladdina odvezl do asi 10 minut vzdáleného Safari Lotus Center, kde jsme dostali uvítací drink a připravili se na výpravu. To obnášelo kontrolu povinných šátků na hlavu na způsob Jásira Arafata, zapůjčení potápěčských brýlí (3 USD), na to vše nasadit helmu a zapamatovat si pár základních instrukcí. Trochu mě jako neřidičku přepadl strach, jestli zvládnu čtyřkolku ovládat. Bylo nás takových více, ale dostali jsme informaci, že to nebude problém😊
Vybrali jsme si stroj a po nastartování celý tým 12 lidí a asi čtyř průvodců vyrazil v dlouhém hadovi na první zkušební projížďku. Okamžitě jsem tomu propadla. V podstatě stačilo palcem pravé ruky přidávat a ubírat plyn a brzdit jako na kole. Nejdříve jsme jeli rovně a do kruhu, aby si zástupci agentury ujistili, že všichni zvládají řízení čtyřkolky. Jeli jsme na můj vkus i docela rychle. Začala jsem tušit, že se mi tenhle výlet bude líbit.
Přes poušť
Po testovacím úvodu jsme vyrazili směrem k beduínské vesnici pod horami. Jezdec musel jet v jedné linii s 5metrovým odstupem. Přiznávám, že jsem chtěla okamžitě vystoupit z řady a jet si po svém. Písek je ovšem zrádný, chybné zabrždění na navátém jazyku vede do smyku. Chce to slušnou pozornost i duchapřítomnost. Průvodci nás dost pečlivě sledovali. Fakt je, že jednu dvojici na motorce kvůli nebezpečné jízdě rozsadili, resp. holčinu posadili po chvíli dohadování za jednoho z průvodců a její partner musel pokračovat sám.
Můj stroj nebyl úplně v kondici a začal mu v půli cesty docházet dech. I když jsem držela plyn na maximu, ztrácela jsem rychlost a musela přivolat průvodce. Podařilo se jim stroj nastartovat, ale dostala jsem jejich velice živou čtyřkolku, na které jsem mohla kontrolovaně řádit😊 Skupina na nás čekala po asi 200 metrech, a tak jsme do vesnice dojeli společně.
Beduíni
Jakmile jsme slezli ze strojů, udeřilo opravdové vedro. Shromáždili jsme se pod přístřeším a místní muž v turbanu donesl horký čaj v roztomilých hrnečcích. Ahmed nám řekl něco o způsobu života beduínů, který je stejnou měrou tvrdý jako jednotvárný. Každopádně zdejší počasí, drobný déšť třikrát do roka, všudypřítomný písek, prach a kamení bez zeleně, vylučují, že bych se někdy přistěhovala. Za vesnicí se nicméně vypínají překrásné hory, což byl úžasný pohled.
Mohli jsme se projet na velbloudech a udělat pár fotografií, ovšem tuto atrakci jsem vynechala ve prospěch osvěžující fanty za 2 EUR. V místním obchůdku jsme omrkli pár věcí a vyrazili na zpáteční cestu. Jezdila bych pořád. Na rozdíl od Čech, kde mi čtyřkolky extrémně vadí zejména v lesích, v Egyptě na poušti nikoho neruším a hluk široko daleko nikdo neslyší. Z nadšení mě nevytrhla ani cena DVD (20 EUR) se záznamem celého výletu, které jsem si okamžitě pořídila.
Na oběd jsme zpět v Aladdinovi a výlet za mě dostal 10 bodů z 10. Lukáš je také mimořádně spokojený.
Odpoledne/večer
Po obědě zmizel Lukáš ve fitku a já si dopřála tichý relax v apartmánu. Poprvé jsme zašli na recepci požádat o změnu pokoje, protože Rusky kouří nejen celou noc, ale i za rozbřesku a večer a moje trpělivost je u konce. Recepční se nás zbavil slovy, že máme přijít ráno. Určitě přijdu!
V 16.15 jsem se setkali s delegátkou, abychom si objednali šnorchlovací výlet na ostrov Giftun. Po relaxu v mořských vlnách nás v Agrabahu čekaly stoly přeplněné lososím masem a další maso se grilovalo venku před restaurací. Přibyl také cukrář, který na požádání umně nařezával a servíroval dorty. Bez skrupulí jsem fotila.
Ukázalo se, že do all inclusive patří také místní rozlívané víno, takže tím začala další etapa dovolené, tzv. vinná.